Zdá se vám, že tyto věci nemůžou mít mnoho společného? Mýlíte se, jedno společné mají, a to je podloží. Podloží je vlastně „půda“, typy jsou různé a jeho kvalita či složení by měly být prvořadé při rozhodování o tom, co se na podloží bude vyskytovat. 
Kvalita podloží je ovlivněna vlastnostmi zeminy a jejich klasifikace. Nejrychleji zjistíme typ podloží z geologických map, kde jsou vyznačeny různými barvami a šrafami. V těchto mapách především najdete z jakých hornin je podloží tvořeno, jaké je jeho stáří, jaké jsou jeho vady (příkrovy či zlomy, směr sklonu vrstev), svahové pohyby, eroze či seismicita. Vytvoření geologické mapy je velice složité, zobrazují jak čtvrtohorní pokryv, tak i skladní podklad.
Pro stavby, ať už silnic nebo jiných zastavěných ploch se používají inženýrsko-geologické mapy. Proudění vody pod zemí či její propustnost a kvalitu znázorňují mapy hydrogeologické. Půdní typy a profily najdete v mapách půdního pokryvu. Zdroje nerostných surovin ukazují mapy ložiskové. Geologické jevy zachycují strukturně geologické mapy.
Pokud se chystáte na vlastní studnu, ideální je zvodnělá vrstva podloží, kde se zachycuj přitékající voda. U budov je vhodným podložím tuhý a mastný jíl v kombinaci s hrubým štěrkem či stavebním odpadem, naopak byste se měli vyhnout jemné prachové hlíně. Vhodný je také písek či štěrkopísek. Pokud se vyskytne méně vhodné podloží, nezoufejte, je zde možnost jeho umělé úpravy, zpevnit se dá válci nebo vibrovacími deskami či štěrkopískovou vrstvou.
Největší hrozbou bývají zátopová území, pokud se i přesto pro takové místo rozhodnete, je zde možnost alespoň částečné ochrany, i když musíte počítat s větším finančním vydáním. Základem stavby v tomto případě pak jsou izolované zdi a suterén, v žádném případě by strop neměl být pod úrovní terénu, okna by měla mít vodotěsné okenice a kanalizace by měla mít čerpadlo, které by zvládlo dostat odpadní vodu oproti zvednuté hladině.